Pouzdro na brýle s utěrkou ´Vzduch a voda´ M.C. Escher Bekking & Blitz

Detailní popis produktu

Vnější i vnitřní strana kovového pouzdra na brýle je vyrobena z měkkého, hebkého mikrovlákna. Díky silnému skládacímu pantu se pouzdro pevně uzavře. Přiložený hadřík na čočky je vyroben z mikrovlákna a má stejný potisk, jako pouzdro na brýle. Mikrovlákno zajišťuje čištění skel brýlí, ale i obrazovek bez škrábanců a šmouh, bez použití čisticích prostředků.

Uvnitř je pouzdro potáhnuté černým mikrovláknem.  Utěrka na brýle má rozměr 18 x 15 cm.  Z jedné strany je potištěné mikrovlákno se stejným motivem jako je na pouzdře a z druhé strany je bílá. Lze ji prát v pračce na 60°Celsia, přirozené sušení .

Bekking & Blitz

O umělci: 

M.C. Escher byl světoznámý grafik, který dělal matematicky inspirovaný dřevoryt.

Jeho práce obsahuje matematické objekty a operace včetně nemožných objektů, zkoumání nekonečna, reflexe, symetrie, perspektivy a geometrie.

Ačkoli Escher věřil, že nemá žádné matematické schopnosti, spolupracoval s matematiky Georgem Pólyou, Rogerem Penrosem, Haroldem Coxeterem a krystalografem Friedrichem Haagem a prováděl svůj vlastní výzkum teselace (vyplnění roviny pomocí jednoho, nebo více geometrických útvarů)

Na začátku své kariéry čerpal inspiraci z přírody, studoval hmyz, krajinu a rostliny, jako jsou lišejníky, které všechny používal jako detaily ve svých uměleckých dílech. Cestoval po Itálii a Španělsku, skicoval budovy, panoráma měst, architekturu a obklady Alhambry a Mezquity v Cordobě, a stále více se zajímal o jejich matematickou strukturu.

Escherovo umění se stalo dobře známým mezi vědci a matematiky a v populární kultuře.

Navzdory širokému zájmu veřejnosti byl Escher v uměleckém světě dlouho poněkud opomíjen; i v rodném Nizozemsku mu bylo 70 let, než se konala retrospektivní výstava. Ve dvacátém prvním století se stal široce uznávaným, s výstavami po celém světě.

Maurits Cornelis Escher se narodil 17. června 1898 v Leeuwarden, Frísko, Nizozemsko, v domě, který je dnes součástí Muzea keramiky Princessehof. Byl nejmladším synem stavebního inženýra George Arnolda Eschera a jeho druhé manželky Sary Gleichmanové. V roce 1903 se rodina přestěhovala do Arnhemu, kde do roku 1918 navštěvoval základní a střední školu. Přátelům a rodině byl známý jako „Mauk“, byl nemocné dítě a ve věku sedmi let byl umístěn do zvláštní školy; propadl ve druhé třídě. Ačkoli vynikal v kreslení, jeho známky byly obecně špatné. Až do svých třinácti let chodil na hodiny truhlářství a klavíru.

V roce 1918 odešel na technickou akademii v Delftu. V letech 1919 až 1922 navštěvoval Escher Haarlemskou školu architektury a dekorativního umění, kde se učil kreslení a umění tvorby dřevorytů. Krátce studoval architekturu, ale v řadě předmětů propadl (částečně kvůli přetrvávající kožní infekci) a přešel na dekorativní umění, kde studoval u grafika Samuela Jessuruna de Mesquita.

V roce 1922, důležitém roce svého života, Escher cestoval po Itálii, navštívil Florencii, San Gimignano, Volterru, Sienu a Ravello. Ve stejném roce procestoval Španělsko, navštívil Madrid, Toledo a Granadu. Byl ohromen italským venkovem a v Granadě maurskou architekturou Alhambry čtrnáctého století. Složité dekorativní vzory Alhambry, založené na geometrických symetriích s do sebe zapadajícími opakujícími se vzory v barevných dlaždicích nebo vyřezávané do stěn a stropů, vyvolaly jeho zájem o matematiku teselace a staly se silným vlivem na jeho práci.